Kazatel zelených jablek.
Kazatel.
U mlýna božího
Nestojí lípy!!
Žádná třešeň tam plody nemívá
V duši jsou určité dny
Od svítání… do noci
Kdy tma nebývá!!!!!!!!
Stůj, šeptej, přemýšlej
A važ!!!
Kazatel, kazatel, kazatel!!!!!!!!!!
Je kazatel!!
Liška z července
Liška řekla: ty Patříš!!— ke mně!
Jak je to prosté..
A já volám ,.. „slečno kdo jste“,??
Po….sté!!
Snad po ..sté!
Míháte se,
či snad míháš??
Kolem světů.
Které žiji…
Zrcadlíš se v tom co piji
jsem.--jsi-li??!!!
Kdo jste?
Id- gala vace
Jsi pořád studená
Děvka co zebe
Láska je z nebe!!
Smyšlená!
Doria
Oživla Doria
V dlaních z hlíny
Svý paže pozvedla
Ústa má široká
Doria nemrtvá
Zakopla, čistě nečitelná
Doria- doria
Ale- lujá!!
Liška z dneška
Liška řekla- patříš!!
Ke - mě!
Jsem tebou
a
Není hnutí
Ty budeš činit rozhodnutí
V nemoci, v zimě
V záři, v nocích
A i dlouhých horkých dnech
Já okem jasným budu koukat
A zaslechnu v okně i tvůj dech!!
Potmě!!!
Jak rozhodneš tak bude svět..
Však já budu mít hlavu svoji
Ty budeš tíhu mžiku nýst
Pak budu inspirací tvojí
A moje prsa můžeš hníst!!
I´ Wont
Někdo držel hlavu v dlaních a
jinej s chlastem dolu pad..
Loď byla jak blázen vratká
Jen on se furt chtěl jenom smát…
Zuby času
Prapodivná směsice běžících vlků
……………….. okolo rafiček
ve starých hodinách
mě pokaždé překvapí svojí odvahou.
Obloha hnědne
na zemi pod vlnami větru plachtí i klouže čas
a vlci se mu cení do tváře. ( a vlci se cení marně - poprávu)
M – kreatin
Po zdech domu
Nám běhají veverky
Jejich barva je modrá a vidí rudě.
Místo zubů maj halogenový baterky ( toť výkřik techniky)
Teď dobývají se k naší půdě.
Snad střecha domů odolá
nájezdu moderních veverek
Na půdě je schovaná totiž má stará minulost
zabalená do papíru a látky - do plenek.
Trudní
Tóny bujaré radosti
Máš v sobě asi zasety
Mrkají očkama ze skrýše
Pod tvou kostí hrudní
Asi si opravdu přilétla
Z té cizí planety
Protože mi tady jsme všichni trudní!!
Dýchej česky
Prachové částice
Sněží nám na nohy.
A zasypávají ve vrstvách naše křusky
Který to šílenec
Pustil je z oblohy, ?
To dříve sypali se na nás slova rusky!
Hovořili, kázali měnili neměné.
Než nás od jinud zasypou.
Snad myslet opět začneme!!!!!!!!
Květy
Obtisky od fixky a trojice pastelek
Na stěně v obýváku - v pravo
Psali jsme sobecky
Minulý století v pouhých 4 letech..
A chtěli jsme trochu potlesku
V tu dobu člověk vnímal každou změnu
Jak duhobarvou grotesku.
Bravooooooo!
/S prstíčky od pestrobarevného jedu to lépe říci nedovedu!!!/
Stáří je tvor co se plíží
On leze každou skulinou.
Zestárly suky starých díží
i mládí stromu pominou
čas všechno stihne
je tu změna
život je prudká horská stěna!
Když narazíš tam na vrchol
Cesta pak vede směrem dool!!
Třpytivá
Něco běhá po střechách
Vítr to není ten má jiný boty
Možná je to sen co ti plách
A hledá cestu od nicoty!
Snad…. Mohl by to být noční pijan..
Kterého tlačí schody pavlače..
Nebo……..!!
holka z protějšího vchodu ,
který je doma zas do pláče.
Já to slyším - přání mám..
Mít tak klíče ke……………………. hvězdám!!!
Bylinkový čaje
Z modrobílých hrnků
U nich kdekdo taje
(A počítá příběhy pozpátku).
Těm u nohou leží čas..
(A oni se kroutí kolem svých uch).
Kouř se ve spirálách také vrací se z nebe…
Venku zpívá ráno.
A v bylinkovým hrnku
Na lžičce mám tebe!!
Mafie
Krve upije
Červená ředkvička s 43 lupínky
Na hladině poháru je černočerná tma..
Přes kterou jen oči upírů vidí…
Ředkvička ty víčka nosí
A umí větřit drobným nosem.
Netaj co dozvědět se mám
Nebo budeš v hrobě rosen..
Rezavou konví bez kropítek
Chceš to,,,,,,,,???
Hm??
Apolloon
Hej hej hej… hej…
Hej hej.. dajada, džajada, hej..
Slunce stoupá čím dál víš…
Otáčí se nad obzor
Pomeranč to veliký!!
Aby nám tam neuvízlo
Je to otec Afriky.
Kudrliny , bílé záblesky
A vůně země pod bosýma nohama..
Taková byla ………………..
A možná ještě trochu přebývá
Chci vdechnou tu vůni..
Když čas už v zemi nezbývá!!
Bubliny
Mít na víc….
Hm to někdy bolí
Ať v lýtkách , hlavě nebo rameni..
Však ty co po hlavě my skáčou ..
Já chci brát jako znamení..
Bez strachu se nic nemění.!!
(To nezlátne ani lupení)
Kdo už ví……….
Sedíš a bloumáš,
Necítíš svoje ruce..
Něco je kolem
A v hlavě – revoluce.
Svítí ti časy – tam kolem silnice.
A kopretiny ještě nekvetou
Čekáš tu na vlaky do správný stanice!!!
A potkáš babku stoletou.
A babka řekne: Poetou?
Tak tím se chlapče stává, (znova) –
Chudák!!, když k ránu bolí hlava
A zákon mění zemskou tíži.
Zkus radši najít (slova níže)
k stezkám mimo hlavní dopravu.
Pak možná!!
Budeš pyšný (už) po právu!!
Ohlodal jablko a ohryzek odhodil obloukem
Do kopřiv na kraji silnice.
Bolí mě pravá dolní noha
A zvuky se ozývají z povzdálí.
Osud ohryzku je volba
Která karůza popálí!!
Navrátit se silou větru
Jablko zelenou
Semaforu , stáhne
Nohy s hlavou dolů!!
Zelená lodička uprostřed velkého jezera
Přešlapuje nesměle do taktu bručení.
Snad z huby ji vytáhne plechová příšera
Ticho je období, kdy barvu nemění
Možná však rozbliká v pupíku světlušky
A stane se nepoživatelnou přítěží…
Obludě třesou se podušky a nohy jí dál neběží
Zustane ( doufejme) na místě přibytá…
lodička červená!! je nyní vyblitá
Běžíme od místa famozní proměny..
než další lodičky budou zas zraněny!
Co je nejmilejší z vynálezů lidí?
Dřív bych řekl asi …
Když se holky stydí.
Opatrný dobývání
Těch nesmělech slečen..
Toť vynález zkázy
A jsem za něj vděčen
Však v současný době
Jsou tu lepší věci..
Shlídl jsem se v tobě..
Nic jiného nechci
Ty bokový jeany
Co máš děsně nízko
Dělaj průvan v hlavě ..
Místo folku disko. ( až mi z toho vyschlo)!
Ema
Rozvěcej….……. ( hned)
Slunce už nesvítí – je modrá tma. ( poznávej – ji)
Do rybářkýho koše – ze sítí… si nachytáme trochu paprsků (rychle
než odletí)
A budeme je dýchat pažemi. ( zhluboka, vyžívej, allgieri)
Už nikdy nebudem ( už nikdy – a nebo jen na chvíli)
Do sebe zavřeni. (běžíme ven)
Pod duby jsou hřiby a čerstvý vzduch ( žádní motýli – ty má každý!!)
Tam sednem a kreslíme ( do písku – do vzduchu)
Nesmíme..?? ( prosím vás)
Vřeštíme ( už zas!)
Už svítíme………..!!!!!! ) jas, jase!!
Te´d známe ruch…………………je!!!!!!!!!!!!!!!!!
v nás!
( v nás!) Sluch…..
Čepele
Vítr hladí městskou oblohu
A z oblaků jsou náhle obláčky
Je zima
a proto nemohu
Sundat ti z vlasů natáčky
Ruce mám prokřehlé
A tvoje copy trčejí do mrazu
Jak ostrá kopí
Nabodnem na ně lednové poledne
Ať svěže dýchá a barva nebledne!!
Tmavě bílou nenávidím,
Řeklo dítě v autobuse.
Je moc pěkná , já se stydím..
Že mám na ni černé ruce
Kdyby možná.. moje dlaně, spolu s prsty u nohou
Kroužili světlá kolečka. ( což nemohou- bláhová!!.-)
Pak možná………………
Byla by tmavě bílá … hezká….
Asi….??
Doma na dečkách ( ( ale spíše světle růžová)
Krákorali vrány v hejnu ,
krákorali do ulic..
krákorali všechny stejně jen ta jedna řvala víc..
Tak je pozval , vůdce hejna
a řek , že je více černá.
A že zpívá z plných plic
A teď v městech řvou ten hit!!
Kdo je lidi zastaví??
Když jsme všichni stejnej shit..??
Čarodějnice
Kouzli, ale jen pro sebe nebo pro druhé co chtějí
Nedělej kouzla bez rozmyslu..
Počkej až tě slušně požádají
A pak můžeš být štastná a udělat.. to..
Jsi dobrá ti možná řeknou a nebo prchnou bez díků..
Pak děkuje ti dobrej pocit a ….
Ne vlastní slova do kapsy!!!
Ty akorát tak překvapí..je!!
Kouzli!!!!
Ano..
Ale potichu. ( nejhezčí jsou kouzla která svítí sama.. a čaroděj se neukáže)..
Jdi…a buď svých kouzel páže…( zkus to)
Zavři svý ego do garaáže…a pouštěj ho jen na špagát..
Už nevydržím déle lhát..
Že tvoje ego..měl jsem rád.. ( tak teď to máš!! Ale přesto děkuju)
(máš i pěkný fáze – na
svý – ego-(já) dost rychlý dráze!!)
Pantátovy hnáty
Mít tak ruce jako řidič autobusu
S dlaněma jako Václavský náměstí
S těma dlaněma vyhrabal bych si cestu do štěstí!!!
Ty dlaně by brali pokud by srdce chtělo..
A to by byl sakra velkej hlad…
Mýt dlaně .. jako to dělo…
A s hnáty obra u kolen…
To bych vám asi dolu pad
Však víte nejsem Mikelangelo
Jen bych chtěl zkoušet ten prstoklad..
S ním by se dráhou žití jelo…..!!
Přesto… asi bych cítil furt stejnej chlad.-(
A práce s těma dlaně,má by byla beztak zmařena….
Plyšová mis(s)ka
Nehlaď kočku, která syčí
A jazykem šermuje ..
Zvláš´ť , když kočka není ničí.. nevíš jak se jmenuje!!
I když kočka protahuje štíhlý tělo…
Mhouří oči ..
tiše přede…
Nevíš ALE
kdy SE ZMĚNÍ
.. jakou bitvu s tebou svede…!!
Tyhle kočky co jsou ničí
Žerou maso přímo z hrudi…
Mají sametový packy..
ale jejich oči studí!!
Často mají v tlapách rány .. v noci nespí
U lidí…
společnost jim dělaj vrány.
Za špínu se nestydí…
Pod kožíškem plyšovým
Nejsou .. ani nebudou….
Najdi radši kočku myšší
Než pak bojuj s obludou!
Olymp
hlad co žene po vědění…
Hm, tak ten tu dávno není..
Ve svém věku 25 .. chcem zas DOST normální svět.
Havranka
Sukně na mejdan z papírových kapesníků…
Horákyně co vidí…………………
Zatímco ostatní oslepnou
Ještě na to vzpomínám ,
když tady mlátím slova černě.
Bohužel je vedena!!!!
Jak vznášela se zmrzlým sálem….
Nerozumím tomu!!
Byla ve mně!!
I balkony byly níž………….
Sakra níž….
Všechno ostatní šlo ale nahoru.
A tys zůstala sama dole…
Nikdo víc..
Dubovej stůl s půlitrama byl taneční parket…
A chmel stékal po stole…
Navždy taková ………….. daleko a papírová..!!!!!!!!!!!!
Havranka cizích.
Na stole(t) !!
Nenásilí
Na dálku po síti…. Přemýšlím
Komu se poskytnu…
Jednoduše- zcela a teď
Je někdo ??
i- wonth….
Nevoň líp než voní
kvítí
Nemluv když se nikdo
neptal
( poznaj i kdybys
šeptal)
Nečti , když si kazíš
oči
Nelež ,
Lesy zmokly
Okapy z eternitu šíří
tu zkázu světlomodrých cizinců
brýle se mlží….
Nesněží….. leží…
Tu země červená………..
Choulí se.. a dýchá si do dlaní..
Tlapičky!..
4-prsté potkaní… zanechávají otisky..v bahnitých okrajích.
A teď kapky deště zpívají…fjú, fijú, karaka…
Kdo neslyší ten nenají - se
A jeho duše..
Na mou ti věru - zní pak hluše zcela…
A potkaních nohou klus…
Ten tady zašustí i přesto..!!
Dál, dál do večera!
(srdce)
Béžové jazyky grošovaných ….
Se noří do kamených žlabů…
Zaryté přední..
Podkovy jdou do hlíny..
Oči se otáčí..
Kštice se vlní….
Okamžik nestačí – pro krásu koní!!!
Navrhni poledne pod sedlem
Pro koně..
A trochu prostoru na ničích pozemcích…
V tom čase pak možná tlučeš si úplně..
Pak možná…………. nejsi
..
v zákopech při střelcích života.
Ale dýcháš jenom sám za sebe! ( na chvíli!)
Father
Vánek vykouřených cigaret
Začpí na patře hotelu….
Atmosféra se nevyčerpá
Kde ruce nešmátrají. ( už)!!
Stíny momentů…
Viržinek, tolkentů..
Repráků, beden,
Piva jsou vypitá..
Okamžik sněden..
Párty jsou u konce
Pocity běží dál…!
Je čas se přesunout
do
vyšších pater.
Z kluka od čmoudu
– stává se Vater.
( a to chtěně!!)
A dřív se tomu smál!!
Apage
Nepřepadne z ideálů.
( a že je má!!)¨
Ten pohled by drolil skálů
Užovka je jediná
Co ví jak pěstovat růže..
A ty jí nikdy nevadnou.
Má však i vlastnost proradnou..
A to..
Že nikdy netleská!!
Jen dme se z oken v podvečer…
A někdy i v časných ránech.
Poslouchá i když nemluví.
Jen se vine..
Ámen!!
Vyklopím kořeny z truhlíku se zelím
Ten prázdnej prostor mě krapet kruší....
To radši poběžím pomoc ti s uhlím
Než abych pomáhal ti s tíhou dušší!
Kraslice
Moja Kochany ( mi jiná)
vykřikni do mouru z uhlí.
Velikonoce jsou tady………..
Pletou se do zelena lístečky na těsno!!
Zvolna – utahuj!
Nohy tepou zemi sváteční…
Otvírej ústa i oči…
Zima odchází dupni … do nevyprahlé a rašící!!!
Dýcháme ráno .
A z nohou – běžení.
Chlap v sukni – s výrazem diblík
A není sám.
Slečna s dlouhými vlasy
S montérkami od oleje
Oni blíží se …
Tak jako já…………… na galeje!
Šance se ztratili se svazkem 5 klíčů.
Lížu……….. sklo výlohy.
A v zadu v hlavě studí…
Každodenní okamžiky jsou tady..
.. pravidelně..
a proto………….
Nudí!!!!
Ruce se berou do pahýlků prstů malinký kotouček
A vezou .. jej………….. tam…………..
Daleko………………..
Kam jen ty chceš.
Dalekoooooooooooooooooooooooooooooo!!
Zastav je v jiných úhlech končetin
( jde to lehce)
Hlavy – s odendavacími vlasy
Daleeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeko vidí.
Otoč je .. ať neprohlédnou naše lsti!!!
Lsti lidííííííííííííííííííííí!!
Reb is Dukod an ebet edubz !!
Koláče mizí v dlaních rychlejších
Jelšýmeřp a uklivch an usup iřvaz!
Vůně nestačí.
Ínvalh ot ej atatscdop!
Tak ji seber!!
Princeznin talíř
Vylétla do nebe
S rukama poštovního doručovatele ( jež odhodil svou těžkou brašnu)
Kotníky…………….. volají po sepnutí
Vylétla a možná, i trochu myslela na tebe!
( ale jen trochu, to je jisté!)
V očích se jí třpytil pohled, při kterém se myslet nesluší!!
Vala
Jjjjjjjjjééééééééééééééčepiceééééééééééééééééééééééézakrýváééééééééééééééééééééééé
MjjjušijjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjJejjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjččččččččččččččččvězeníččččč
JJJJJJ rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr(((((((((((()))))))))) éééééééééééééééééé.
Jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj XXXXXXXXXXXXXXXXXXX
uuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuXXXXXXX
Hlavu//////////////////////////////////
//jjjjjjjjjjjjjjmámjjjjjjjj
Ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů plnouKKKKKKKKKKKkkkkkkkkkmyšlenekkkkkkkkkkmámkkkkkk
přesto je to pouze 10000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000
světa.
Také dobře!
Jedna malá holka,
Řekla jedný holce..
Že by s ní te´d chtěla chodit
Za klukama!!
( je sama, sama..)
-a Je jiná!!....
Jedna malá holka
řekla jedný holce…
že by se s ní chtěl za ruce.
Za ruce………… vodit..
Tak chodili spolu a druhá třetí , pátá..
Líbali svoje kluky .. plácali srdce z bláta..
( a vona je jiná(!)
Jedna malá holka
Řekla jedný holce..
Že by se s ní chěla..
Že by se s ní chtěla na ústa líbat…
Jedna malá holka.. tohle všechno měla.
Do svých přání dala duši..
A venku se začlo stmívat!!
Vona je jiná!!
Je pilná včela
Má svýho kluka
Všechno to dělá!! A Je jiná!!
Když slunce zapadlo, zavřela oči..
Její rty cítila..
Svět se s ní točil..
Do ruky sevřela tu ruku její!!
Od těch dob věděli obě co chtějí!!!
Wery big.. wery big day……
It is,,.. girl..
Nice… oh.. of it is … hm……….. NEJ!!..
lednička
Nechápu tvý módy
Nemám na ně kódy..
Zkouším různý prstoklady
mrazící mód je furt tady..
byla bys fakt jednička
nebejt furt jak lednička!!
Kód všechno umí nejlíp…
On odhalí nám všechny skrýše…
Kód co neví nepoví… pravdu nezná…
Jen se píše..
Kód nikdy hnusně nepomlouvá..
Kód je nejlepší němý slouha..
A…….. budou krásný vesnice
až drbny co se nestydí…
budou mít kódy v palicích!!
Pak bude krásně v ulicích!
Kód nepustí je do lidí!!...
Dudek lahůdek
Ty jsi moje dobrý rozhodnutí!
A klidně ti to řeknu do očí..
Vždy´t platí to i naopak..
( a já to vím.. to není hrdost falešná!!)
vždycky vím to, když cítím pnutí…
že naše cesta společná
je od chvíli kdy se známe.. dost uoukej..
tak přestań šlapat jenom koukej – jak se máme
víš prachy nejsou konečná!
I kdyby byli tak já je nemám..
Proto koukám se v oči ženám co peníze doma mají..
Na co srdce
Když se ptají,,
Láska je správná---------- když tě nají!!
Svině
Svině potkat.. nebezpečí věstí…………
Na náměstí vlakových kolejí..
Kdyby bylo ráno--- tuším lidi se nejmějí ..
Jen přivírají smutně oči..
Svině si chrochtá ..
V kolejích
a vlak se za ní neotočí!!
Moře v dlani
Hele mám tady mušli
Na seškrábání smutku světa..
Je to mušle kouzel…
A světle zelená…
Když s tou mušlí škrábneš všechno vo co de..
Po stresu bude veta!!
Mušle je kradena jiným tvorům.. po nich se nikdo neohlíží..
Já letím s ní v noze dolů..
Obklopen jen zemskou tíží…
Hle mám tady mušli a s ní bude veta po smutku…
Že zmizí část vzpomínek…
O to mušákovi nejde.. bohužel!
Je duhovej.. zelenej.. takovej…
Hele mám tady mušli…
Takovou!!
Tydlitát
Dindilidá……
Pomiluj mě.. a nech oči otevřený..
Chyby moje se před tebou míhaj.. a já se v tomhle okamžiku za ně nestydím..
Pomiluj mě..
Sny se zdvíhaj..
Já nechám je klidně letět.. už nevidím..
Žiji vším!!
S boženou
5oo kč.. s boženou
v kapse jeansů.. složenou..
a dalších pár drobáků..
tak vydal jsem se z baráku..
a místo extra bouráků.. já zvedl od zdi starý kolo..
co bylo bylo..
čo bolo bolo.
Takhle hezká replika ……………….
Jsme Česká republika!!
Evropa nás v srdci vítá..
Na časy se blízká – svítá..
Je to žena tuze chytrá..
Stejně jako Božena..
Mít ji blízko .. srdce lítá!!
Jenže není vložena!!
– naopak se rozpíná..
– chce být slečna jediná.!!!!!!!!!!!!!§
Amerika vraští čelo!
Na Evropu míří dělo!
Tak se složí asi taky
češi čechům na padáky.
Parašutista.
To je totiž vždycky tak- když princeznin není drak—
Na kuchyňský lince.. král tam šuká prince..
Svět je celej obráceně.. a kus muže je vždy v ženě..
Až bude kus ženy v muži..až to bude naopak…
Pak už každá pohádka bude trapném propadák!!
Teče voda teče…
Kapka vody
mezi schody
nevěděla
zda je celá…
zrcadlo nad ní mlčelo…
přestože v sobě.. Sobě!!
kapku celou vidělo!!
Voda si z toho roztrpčení ( je kapka celá- nebo není?,!!)
Pro další vodu volala.. aby půl tvaru svých dohnala..
Pršelo a voda tekla ze schodů..
Pod schodama ji polykali děti.. a to všechno !!
Z tůze malicherných důvodů!!
Že jedna jiná nevěděla.. kde hledat pomoc..
Když není celá..
a nikdo ruky nenabídl (i když třeba s železy…)..
Děti tu vodu polykaj…
Až mrazí to v kanále páteři!!
---------------------------------------------------------------------
Zemi
Obdivuju boha nebo madam zemi..
že vynalezl sex..
ten uzel spojení mezi námi……
…. Všemi!!!